Japonské hlavní město už vyhrálo bitvu, která měla za cíl dostat pod kontrolu populaci obřích, hladových vran. Nyní se ale tokijské úřady pustily do mnohem tvrdšího oříšku: do další zvířecí hrozby v podobě mývalů severních, napsal zpravodajský server The Guardian.

Panika, narušení odpočinku a sociálních vazeb, zvýšené riziko úrazů a úhynu – to jsou jen některé z negativních dopadů ohňostrojů na živočichy. Nejvíce ohroženi jsou ptáci, kteří jsou na ohňostroje obzvláště citliví. Volně žijící ptáci jsou chráněni zákonem o ochraně přírody a krajiny. Proto by měl každý, kdo plánuje uspořádat ohňostroj, svůj záměr předem konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Česká inspekce životního prostředí hraje klíčovou roli v zajišťování dodržování předpisů na ochranu přírody, a proto může v odůvodněných případech ohňostroj zakázat, případně za jeho uspořádání uložit pokutu.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

Kulík hnědý, jeden z glaciálních reliktů hnízdících v minulosti na našem území, během druhé poloviny 19. století prakticky vymizel. V dnešní době je jeho výskyt spíše vzácný a hnízdění na našem území není potvrzeno. Nadále je tak řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Tato případová studie se bude snažit odpovědět na otázky: Jaké faktory ovlivnily úbytek kulíka hnědého? A jak můžeme přispět ke zvýšení výskytu a hnízdění tohoto bahňáka na našem území?

Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí s těmi silničními. To nyní změní novela zákona o zemědělském půdním fondu, kterou brzy projedná Senát. Platit by měla od 1. července. Novinky představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na třetím ročníku semináře Udržitelnost silniční doprovodné zeleně, který se konal v Pardubicích. Informuje o tom MŽP.

Probíhající globální klimatická změna a její významné dopady na lesní ekosystémy nás nutí hledat inovativní přístupy k udržitelnému lesnictví. Jednou z klíčových dřevin, která může hrát významnou roli v adaptaci lesních porostů na nové klimatické podmínky, je jedle bělokorá.

Stádo 170 zubrů, které ochránci přírody vypustili do rumunského pohoří Tarcu, by mohlo pomoci ukládat emise CO2, jež by se rovnaly odstranění téměř dvou milionů automobilů ze silnic na jeden rok. Uvádí to vědecká studie, která tak podle serveru The Guardian dokazuje, jak by tato mohutná zvířata mohla pomoci zmírňovat nejhorší dopady klimatické krize.

Na nejbohatších a nejzelenějších předměstích australského Sydney se množí případy kácení či jiných způsobů likvidace stromů. Podle ochránců přírody je zpravidla cílem otevřít výhled na přístav, což razantně zvýší cenu nemovitostí, píše zpravodajský server BBC News.

Káva je bezesporu velkou částí světové kultury a milovníci kávy oceňují nejvíce tu, která pochází z kávovníku arabského, běžně známou jako arabica. Vědci nyní vytvořili rodokmen této kávy a zjistili, že tento druh vznikl přirozeným křížením dvou jiných odrůd kávy odhadem před 610 000 až jedním milionem let v etiopských lesích. To znamená, že tento druh je starší než Homo sapiens, který vznikl v Africe před 300 000 lety, upozornila agentura Reuters. Vědci doufají, že se díky tomu dozvědí o rostlinách více, aby je mohli lépe chránit před škůdci a klimatickými změnami.